Karabina je pevné otevíratelné kovové oko, které slouží jako bezpečný spojovací prvek.
Karabinu tvoří tělo, které může mít několik typů profilů, např. kruhový průřez nebo tzv. i-profil, a zámek, neboli západka, která uzavírá karabinu do kruhu, a díky kterému lano nevypadává z karabiny. Karabina může být také opatřena pojistkou, která zabraňuje nežádoucímu samovolnému otevření.
Podle způsobu použití se karabiny dělí na pracovní a sportovní. Vzhledem k tomu, že obě tyto skupiny karabin jsou shodně zařazeny do kategorie Osobních ochranných prostředků proti pádům z výšky, vztahuje se na ně zákon č. 22/1997 Sb. a k němu vydané Nařízení vlády 21/2003 Sb., které do českého práva zapracovává směrnici Rady ES 89/686/EEC.
Na každé sportovní karabině proto musí být uvedena norma EN12275 (Horolezecká výzbroj - karabiny). Karabina určená pro práci ve výškách musí být označena normou EN362 (Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – spojky).
Značení karabin je pevně stanovené, každá karabina musí mít na sobě označenou pevnost v podélném směru, příčném směru a pevnost s otevřeným zámkem. Pevnost se udává v kN a označuje mez pevnosti, při které karabina praská.
Pracovní karabiny se dělí na ocelové, duralové, pomocné a mailonové. Sportovní jsou pak rozděleny na duralové a pomocné. Dále se karabiny rozdělují do skupin podle tvaru, typu karabiny, materiálu, zámku a pojistky.
